Příběhy dočasek – Zuzka

Tentokrát se s vámi podělí Zuzí o příběh ??
Ze života dočasky aneb – jsem tuleň a ležím si za tím!

Dvounožci, už je to skoro 4 týdny, co jsem u svých dočaskových rodičů a musím se s vámi podělit o pár zážitků! ??
Takže, jelikož jsem hlava děravá (ne jako moje teta, která si ještě teď pamatuje, ze jsem před týdnem udělala loužičku v posteli ? – ráda mi to připomíná, víte – mučednice to je!), tak vám řeknu zážitky maximálně tak z minulého týdne?.

Takže vše to začalo nějakou kastrací – hmm, nemuseli mě lakovat a mohli rovnou říct, že mi někdo rozpáře břicho!? A aby toho nebylo málo, tak jsem také přišla o dva palce na zadních nohách? – no doufám, že to byl úmysl??‍♀️.
Po kastraci následoval klidový režim, což je pojem, kterej neznám, takže na mě pár dní tetka řvala, že „nemám skákat“. Co myslíte – stejně jsem ji neposlouchala ?. Mě to totiž baví – dělat blbosti. (tetu to moc nebavilo a tak mi hrozila, že dostanu jednu výchovnou. V tu chvíli ale já přecházím do módu “tuleň” a ona neodolá?).
No…všechno bylo zalitý sluncem. Ale to bychom nebyli my, kdyby se něco nepo*****.?‍♀️
Jeden den jsem se probudila a tam dole mě začalo něco bolet ? a nutilo mě to furt čůrat – i doma. Takže jsme skončili znovu na veterině – to jsem málem nerozdejchala, protože to tam fakt, fakt nesnáším. Teta zjistila, ze mám prý infekci v nějakým orgánu (močák tuším ??‍♀️), že budu papat prý nový grancle a dostanu další prášky (už asi třetí, ale budiž) – těšila jsem se na to nový žrádlo!
Tak já teda děsně nadšená, že budou nový granule, dám si do tlamy a fuj! – to se nedá normálně žrát! Prej speciální dieta… to by mě zajímalo, co je na tom „speciálního“. Tak hodím na strejdu smutný oči (ten většinou povolí, teta nikdy ?), ale prej – „ne!“. Hm, takže mám teď žrát tady ten hnus a k tomu můžu chrupat maximálně tak ty prášky.
Nemůžou myslet vážně, ne? Co? Tak jsem aspoň na truc začala prášky plivat – mě totiž nedostanou! Nikdyyyy?.

Ale nebojte, žiju, po pár hádkách jsme to nějak všichni zvládli a já je teda jakože žeru – ale musí k tomu vždycky (vždycky!) něco kápnout, jinak bychom si teda nerozuměli?.
Jooo a ono mi to normálně pomáhá, prej už jsem skoro zdravá ??, famfáry!

Tak se tu zase mějte pěkně a já jdu dělat blbosti, v tom jsem totiž přeborník ?.