Čertíka jsme přijali pod spolek v dubnu 2016 z jednoho nejmenovaného útulku s obrovským zhoubným nádorem. Tehdy měl obrovské štěstí, nádor nebyl zmetastázovaný a bylo možné ho celý odstranit. Od té doby si Čertík užíval spokojený život u své dočasné tety. Před nedávnou dobou začal Čertík hubnout, hůře dýchat a byla mu zjištěna anémie, která se začala řešit. Vzápětí mu zdruřely mízní uzliny po celém těle a při injekční biopsii bylo zjištěno, že jde o rakovinu mízních uzlin. Okamžitě byl objednán na drobný operativní zákrok, který dnes podstoupil a při kterém mu byl odebrán vzorek mízní uzliny pro přesné určení typu nádoru kvůli možnostem další léčby. Bohužel, staré tělíčko už nemělo sílu dál bojovat. Sice se ještě probral z narkózy, ale jen proto, aby se mohl se svojí dočasnou tetou rozloučit. Je nám to všem moc líto, ale věříme, že za Duhovým mostem již spokojeně dovádí se svým kámošem Kubíčkem. U své dočasné tety spokojeně prožil více než 2 roky.
Sbohem Čertíčku, nezapomeneme na tebe.
Čerta jsme odebrali z útulku v dost špatném zdravotním stavu. Příběh Čerta vám nejlépe povypráví jeho pečovatelka Adélka. Čert se nachází v obci Borovnička.
O Čertíkovi jsem již nějakou dobu věděla, protože se sdílel na sociální síti. Inzeroval se jako pes s neléčitelným nádorem. Bylo mi ho líto a stále jsem si pohrávala s myšlenkou, vzít si ho na dožití. Ale díky své početné smečce a Čertíkově velikosti jsem si nebyla jista, zda bych byla schopna hradit jeho léčebné náklady a vlastně ho i živit. Odložila jsem to na neurčito. Mezi tím se objevil malý pejsek, který měl opravdu v životě smůlu a naposled ho odmítli i jeho zájemci kvůli jeho vážné nemoci. Bohužel zákeřná rakovina mi ho vzala po pouhých 19 ti dnech. Byla jsem vyčerpaná.
Jednoho dne na mě zase na Facebooku vykouknul z fotky Čertík a s ním i nabídka spolku „Pes nejvěrnější přítel“, že uhradí veškeré náklady. Slovo dalo slovo a já si jednoho březnového víkendu pro Čertíka jela. Z kotce na mě vykoukl obrovský sympaťák, ze kterého šel respekt. K mému překvapení pak z kotce vyběhl mírumilovný pes, který by mouše neublížil. Vzali jsme ho na vodítko, sepsali smlouvu a odplachtili rovnou na veterinu. Tam se zjistilo, že Čertík nemá žádné metastáze a může tu v klidu být ještě několik dalších let. Svým způsobem se mi po předchozím zážitku ulevilo, ale i kdyby to tak nebylo, tak bych ho v těžkých chvílích neopustila. Smečka ho doma přijala, i když někteří se ho kvůli velikosti dodnes trochu bojí. Po delším přemýšlení jsem vlastně dospěla k názoru, zda by vůbec bylo dobré ho někam přemísťovat k dalšímu majiteli. Myslím, že si na mě i po tak krátké chvíli dost zvykl a díky jemu holému krku od dřívějšího uvazování bohužel nevypadá nijak výstavně. A vlastně myslím, že se dobře zabydlel a je velmi spokojený. Jídlo mu chutná až moc, nejradši leží v pelíšku nebo venku na sluníčku (teda pokud tam setrvám taky). A tak jsem tajně doufala, že by chtěl u mě taky zůstat. Na základě všech těchto okolností, u mě Čertík zůstane jako doživotní péče spolku PNP.
V případě Vašeho zájmu o podporu Čertíka nás neváhejte kontaktovat na emailu kristina-pnp@seznam.cz anebo pište do zpráv na Facebooku Kristině Wurstové. Své příspěvky můžete zasílat na transparentní účet spolku číslo 222666000/2010.
